Jelikož se pomalu blíží první termín pro podání daňového přiznání k dani z příjmů, bylo by dobré si vysvětlit, kdy je povinnost daňové přiznání podat.
Podmínky, za jakých je poplatník fyzická osoba povinen podat daňové přiznání za rok 2020, jsou stanoveny v zákoně č. 586/1992 Sb., zákon o daních z příjmů, ve znění k 31. 12. 2020 (dále jen ZDP). Než se podíváme na jednotlivá ustanovení ZDP, rád bych upozornil na základní pravidla, která se týkají určitých druhů příjmů, a zda je povinnost je uvést v daňovém přiznání, či nikoli. V obecné rovině platí, že v daňovém přiznání se:
- Uvádí pouze příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů – § 3 ZDP
- Naopak neuvádějí příjmy od daně osvobozené
- § 4 ZDP namátkou lze uvést podmínky pro osvobození příjmů z prodeje nemovitostí, movitých věcí, cenných papírů, podílů ve společnostech, a další.
- § 4a ZDP – zde se jedná o osvobození bezúplatných příjmů, jako je například nabytí dědictví nebo služebnosti, a další.
- § 10 odst. 3 ZDP u ostatních příjmů se dále osvobozují příjmy
- Z příležitostných činností, jejichž úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období částku 30.000,- Kč,
- Výhry z loterií a tombol do výše 1.000.000,- Kč
- Bezúplatné příjmy (dary) – zejména:
- Od příbuzných v linii přímé a vedlejší.
- Od osoby, se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku bezprostředně před získáním bezúplatného příjmu.
- Od ostatních osob nabyté příležitostně, pokud jejich úhrn od téhož poplatníka ve zdaňovacím období nepřevyšuje částku 15.000,- Kč.
- Dále neuvádějí příjmy, které jsou zdaněny srážkovou daní – § 36 ZDP. Zde se jedná například o příjmy z úroků na bankovních účtech, podíly na zisku obchodních společností, některé příjmy z dohod o provedení práce a další.
K jednotlivým ustanovením ZDP.
Povinnost podat daňové přiznání má poplatník na základě:
- Ustanovení § 38g, odst. 1 ZDP.
- Povinnost podat daňové přiznání má každý, jehož roční příjmy přesáhly částku 15.000,- Kč. Upozorňuji, že se jedná o příjmy, nikoliv o zisk (rozdíl mezi příjmy a výdaji). Jak již bylo uvedeno výše, musí se jednat o příjmy, které jsou předmětem daně a nejsou osvobozené od daně nebo zdaněné srážkovou daní.
- Dále má povinnost podat daňové přiznání ten, jehož příjmy nepřesáhly 15.000,- Kč, ale vykázal daňovou ztrátu.
- Další povinnosti jsou ukotveny v § 38g odst. 2
- Daňové přiznání je povinen podat poplatník, který má příjmy souběžně od více plátců současně.
- Přiznání podává také daňový nerezident, který uplatňuje některou z daňových slev na manžela (manželku), na invaliditu, nebo za umístění dítěte (školkovné).
- Poplatník, kterému byly vyplaceny nebo který jiným způsobem obdržel příjmy ze závislé činnosti za uplynulá léta, jež se nepovažovaly za jeho příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány plátcem daně (zaměstnavatelem) v jeho prospěch, je také povinen podat daňové přiznání.
- Dalším, kdo je povinen podat přiznání, je poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a který uplatňuje jako odčitatelnou položku od základu daně dar poskytnutý do zahraničí.
- V § 38g odst. 4 je uvedena povinnost pro podání daňového přiznání těm poplatníkům, kteří mají daň zvýšenu o solidární daň. Jedná se i o poplatníky s příjmy pouze ze závislé činnosti.
- Na základě § 38g odst. 5 – je povinen podat daňové přiznání poplatník s příjmy ze závislé činnosti, jestliže jeho zaměstnavatel nahlásil správci daně, že byl vinou poplatníka chybně vyplacen daňový bonus, nebo stanovena daň.
- Dle § 38g odst. 6 – podává poplatník, který přijal plnění ze soukromého životního pojištění, na které přispíval zaměstnavatel.
- Daňové přiznání také musí vypracovat za zemřelého poplatníka osoba, která byla určena jako správce pozůstalosti. Povinnost je určena v § 38ga.
- Přiznání podá také poplatník, fyzická osoba, v průběhu zdaňovacího období z důvodu insolvenčního řízení. To neplatí, pokud má poplatník pouze příjmy ze závislé činnosti.
Kdy není povinnost podat daňové přiznání:
Podle ustanovení v § 38g odst. 2 ZDP nemusí podávat přiznání:
- Poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti pouze od jednoho plátce, nebo postupně od více plátců. Podmínkou je, že poplatník u všech plátců podepsal prohlášení k dani.
- Poplatník, který má pouze příjmy ze závislé činnosti, a jiné příjmy nepřesáhly hodnotu vyšší než 6.000,- Kč.
- Poplatník, který má pouze příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, a tyto příjmy jsou vyjmuty ze zdanění.
Samozřejmě přiznání nemusí podávat také ten, který nesplňuje podmínky v bodu 1., a rovněž ten, který má například pouze příjmy ze závislé činnosti, a současně k nim některé z osvobozených příjmů.
Ještě bych si dovolil upozornit na jednu povinnost, která s podáním daňového přiznání úzce souvisí. V úvodu článku jsme si řekli, že do daňového přiznání se neuvádějí příjmy osvobozené. To je jistě pravda, ale při splnění určitých podmínek, je povinnost obdržené osvobozené příjmy oznámit správci daně. Oznamovací povinnost vyplývá z § 38v ZDP. Podle tohoto ustanovení je poplatník povinen oznámit osvobozené příjmy, pokud překročí hranici 5.000.000,- Kč za zdaňovací období. Příjmy se posuzují jednotlivě. Oznámení nemá povinný tiskopis, takže je možné podání jako obecné oznámení podle daňového řádu. Termín pro podání oznámení je shodný s lhůtou pro podání daňového přiznání. Z oznamovací povinnosti jsou v současné době vyjmuty osvobozené příjmy z prodeje nemovitostí. Důvodem je, že o pohybu nemovitostí jsou záznamy v katastru, do kterého má správce daně přístup, a tím pádem kontrolu. Nepříjemnou součástí této povinnosti jsou sankce za nepodání oznámení. Výše sankcí je uvedena v § 38w ZDP. a činí:
a) 0,1 % z částky neoznámeného příjmu, pokud poplatník tuto povinnost splní, aniž by k tomu byl vyzván,
b) 10 % z částky neoznámeného příjmu, pokud poplatník tuto povinnost splní v náhradní lhůtě poté, co byl k tomu vyzván, nebo
c) 15 % z částky neoznámeného příjmu, pokud poplatník nesplní tuto povinnost ani v náhradní lhůtě.
Bližší informace je možné získat na stránkách finanční správy. K této problematice byl také zpracován a projednán Koordinační výbor 475/16.04.13.
Ing. Radek Bílý
Daňový poradce č. 0098
